LEE

Jméno: Lee

Datum narození: 15. 1. 2012

Podplemeno: Lesní (Drak Laicamarský)

Matka/Otec: Si'ri /Trabus 

Sourozenci: Termothra, Tibrus(†) & Narris 

Povaha: Když ji uvidíte z dálky, asi si o ní moc obrázek neuděláte. Možná ji zahlédnete, ale častěji ne. Její velikost je menší než-li je u ostatních lesních draků. Její barva těla vám možná připomene jedno zvíře, které se tu moc hojně nevyskytuje. Můžete si jen tipnout, co zrovna za náladu má. Možná by chtěla dneska zabít každého koho potká? Možná ne...

Na každého draka působí jinak, ale sama se k nim chová jak ona usoudí za dobré a správné. K někomu velmi špatně, k někomu přátelsky, zkrátka taková náladová dračice. Její krásný den, kde se neustále usmívá, lze ale rychle srovnat se zemí. Stačí ji naštvat jakoukoliv hloupostí, a hned může být zle. Nejraději by, ale zmizela z povrchu zemského, protože za svoje dětství si toho prošla tolik, co nejeden drak za celý život. Trochu se s něčím smířila, ale když by to někdo náhodou zjistil a začal se na její minulý život vyptávat, tak by ho nejraději na místě zabila. Ale jedná trošku jinak, než myslí. Ráda by odpověděla normálně, ale nejčastěji řekne: "Už sama nevím". A takhle i často končí dialog mezi několika draky. 

Vystačí si jen s pár draky, kterým rozumí stejně jako oni jí. Nerada zkouší nové věci a ráda zůstává u starého. Do ničeho se jen tak po hlavě nevrhá a proto ani moc nevyhledává společnost několika milionů draků. Myslí totiž, že když k nim promluví, tak něco zkazí a draci ji ukamenují.
Kdyby jste se s ní dostali do konfliktů, nejraději je řeší nějakým kompromisem. Ale kdyby byl boj neodkladatelný a nutný, ráda se s vámi porve. Její styl využívá jen opravdová hrstka draků. Nikoho ho nenaučí a pokud jo, tak jedině dobré kamarády a své potomky. Její styl spočívá v tom, že první protivníka unaví a potom se začne teprve útočit. Mnoho draků již na tuhle taktiku doplatilo (ne) jen životem.
Vůbec nepřemýšlí o tom co bude dělat. Jak se budou jmenovat její potomci a bude je vůbec mít? Takovou otázku si ještě nepoložila a asi ani už ne. Nijak o budoucnosti nepřemýšlí, ani to co se stalo. Prostě se zajímá o to, co se děje právě nyní.

Historie: Ještě něž se Lee vyklubala, trvala doba chudoby a hladomoru - zima. Potravy bylo málo, velice málo a skoro žádná šance na přežití mláďat. Ale stalo se něco neuvěřitelného, dva draci Si'ri a Trabus se snažili o právě tohle, a podařilo se to. A bohužel si to vyžádalo oběť, první narozený přežil, druhý nikoliv a zbytek už zase ano. 

Lee se vylíhla v pořadí jako třetí. Ale se svými sourozenci moc dobrý vztah neměla. Již po několika minutách ji málem několikrát vyhodili z hnízda a rodiče málem zašlápli. Byla totiž menší než všichni ostatní draci stejného druhu. A snadno ji kdokoliv přehlédl. Se sourozenci si moc hlavu nelámala, ale docela ji to prudilo, přece jen s nimi měla vyrůstat spolu několik let. Po nějakém čase si i na ty bitky se sourozenci zvykla a začala se chovat, jakože je neviditelná a tu bolest necítí.
Netrvalo dlouho a Lee již začala trošku vyrůstat, sice ne jako její sourozenci ale i tak byla o něco větší. A nastal čas se zdokonalovat v umění lovu a dalších věcí potřebných k životu. První věc byla lov. Tahle vyuka začala v pravé poledne a na tenhle den už nikdy nezapomene, byl totiž velmi osudový a proto je tam, kde je teď. Její matka jim ukazalovala styl lovu, jaký by byl pro ně nejvýhodnější, ale Lee ji neposlouchala a hleděla do dáli a různě po lese, jen ne na svou rodinu. Za chvíli ji už ani nevnímala a chtěla jít spát domů. A proto se snažila zmizet, cestou nazpět k doupěti však nalezla bílého motýlka, který si velmi nezávisle poletoval přímo před ní. Začala ho pozorovat, motýlek ji zpozoroval a snažil se uletět a zachránit se. Lee se za ním rozeběhla, protože ji lákal. V tom spěchu zapomněla, že je tam někde její máma a sourozenci, teď ji zajímal jenom její motýl. Běžela za ním jak nejrychleji jen její malé nohy zvládly. Několikrát a zakopla a málem spadla. Náhle motýlek sedl na kytku. To byla šance pro jeho ulovení, ale Lee ho nemohla ulovit, nevěděla jak. Potom motýl odletěl. A Lee nevěděla, kde je. Začala brečet , nic. Začala naříkat a volat mámu řvem. Ale jediný kdo se ozval byli ptáci, kteří si poletovali v korunách stromů a jejich zvuk zněl, jakoby se Lee vysmívali.
A tak bloudila a bloudila, než jí strašně vyhládlo v žaludku. Musela rychle najít jídlo, jinak by to dopadlo velmi špatně. Naštěstí však našla nějakého draka. Byl již starší a vypadalo to, že už nemůže mít potomky. Po krátkém dialogu ji Lee oznámila, že se ztratila a hledá mámu a tak ji šly hledat. Nenašly ji a tak se dračice rozhodla o Lee starat jako její matka. Ta po krátké odmlce odpověděla velmi přívětivě a Rocja se stala její chůvou.
Rocja ji naučila všemu, co se na draky jako takové patří a naučila ji její styl lovu a bitvy - nejprve kořist nebo protivníka unavit potom se teprve začít prát. Taky jí dala spousty dalších rad, například jaké houby se dají jíst a které ne a jak najít vodu. Život byl s ní zkrátka mnohem lepší než u jejích vlastních rodičů. Žili jen ony dvě na okraji lesa, blízko řeky, kde spolu lovily ryby. Až do té doby než její stará chůva onemocněla. Onemocněla velmi vážnou nemocí a byla zrovna znovu zima. Potravy ubývalo a museli se spokojit jen s pár rybami za týden. Všichni věděli že to Rocja nepřežije, ale Lee si dávala naději. A věřila, že ji dokáže vyléčit.
Bohužel Rocja zemřela 2. jarní den, když ji napadl drak se kterým si Lee musela později vyřídit účty. Stalo se to chvilku po odpoledni hodině, když Lee vycházela na lov a Rocja měla spát. Drak došel přímo za ní a kousl ji do krku. Měl ostré zuby a proto ihned na místě zemřela. Sotva Lee uslyšela křik od Rocji, snažila se ji přiběhnout na pomoc a zachránit, po chvíli již byla v jeskyni, ale Rocja tam ležela v kaluži krve a pomalu ji ujídal ten drak.
"Co si myslíš, že děláš?" Vykřikla Lee a upustila na zem ryby.
"To co ty ne," pousmál se drak.
"Proč jsi ji zabil?" Zeptala se.
"Nechci mluvit, ale bojovat. Nejsem diplomat," zakřičel drak a zavrčel na ni.
Lee se ihned sebrala a udělala krok zpět.
"Inu, tak se předveď," pousmála se a vzlétla.
Drak se ihned po ní rozeběhl. Lee mu uhnula. Začal chrlit plameny ohně ze svých úst. Lee se musela znovu vzpamatovat a ujistit se, co dělá. Začala draka nahánět a schovala se do stromu. Drak chtěl za ní, ale ona byla přeci jen menší než on, a tak se bouchl do hlavy. Po chvíli poletování konečně Lee sedla na zem a drak byl už tak unavený, že se snažil ji zabít, ale sotva udělal krok a musel se vydýchat. To byla šance pro Lee. Ihned přiběhla k němu a dupla mu na nohu.
"A teď?" Promluvila Lee.
Drak jenom dýchal, velmi hluboce. "Nech mě srabe!"
"Srab? Nechci nic říkat, ale asi jsem vyhrála?" Pousmála se.
"Ty? Nikdy! Podívej se na mě," začal se chlubit "A teď na sebe, ty jsi prcek a prcek mě nemůže zabít!"
"Co když tě zabít nechci?" Zamyslela se.
"To jsi odkud prcku?" Zasmál se. "Teď bys mě měla zabít, jinak..."
"Jinak co?" Pousmála se a dupla na jeho další nohu. "Počkej, ještě něco..."
"Raději se neptej, co děláš?"
Než to dořekl Lee ho škrábla drápem další nohou po oku a tak mu udělala jizvu. "Teď jsi spokojen?"
Draka potom pustila. Drak ani neváhal a ihned se postavil na všechny nohy.
"Už se nevracej a ke mně nepřibližuj!"
Drak ihned odletěl a asi s určitým strachem z Lee.
Lee se rychle vrátila k Rocje. Ležela uprostřed jeskyně v kaluži krve. Lee začaly téct slzy z očí. Byla pro ni totiž jako druhá matka, dala jí šanci na život, učila. A ona ji neochránila. Celý život si to bere, že za to může ona. Ale nemůže, byla to shoda náhod. Lee Rocju zakopala rádoby do hrobu a na hrob ji nahoru dala bylinky.
Lee tedy odešla znovu. Tentokrát již zkušenější a schopná se o sebe postarat. Její jediný cíl nyní nelze určit. Může jít hledat svou rodinu a říci, že se moc za všechno omlouvá, najít si přátele, nebo si snad podřadit všechny draky? To je stále ve hvězdách a ukáže to pouze čas.